Media Player Classic: přehrávač, který se otevře dřív, než mrknete

Proč si ho lidé drží

Odpověď je rychlost. Přehrávač se otevře dřív, než stačíte pustit tlačítko myši, a přehrávání začne okamžitě. Nemá knihovnu, neindexuje soubory na disku, nespouští službu na pozadí a nic nesynchronizuje. Dělá jednu věc.

Druhý důvod je nenáročnost. Na starém notebooku, kde těžší přehrávač trhá obraz, MPC-HC s hardwarovou akcelerací plynule zvládne i vysoké rozlišení. Právě proto bývá součástí balíku K-Lite Codec Pack — je to přehrávač, který se dá bez obav doporučit na cokoli.

Nastavení, které stojí za to

V Zobrazit → Možnosti → Přehrávání → Výstup se volí renderer. Moderní volby (EVR Custom Presenter, případně madVR, pokud ho doinstalujete) dají znatelně lepší obraz. V sekci Interní filtry se zapíná hardwarové dekódování — na notebooku to znamená nižší teploty i delší výdrž baterie.

Titulky se načtou samy, pokud mají stejný název jako video. Klávesami se posouvá časování, v nastavení se mění písmo a velikost. Šikovné jsou také zkratky pro krokování po snímcích a přesné hledání okamžiku v záznamu.

Kterou verzi stáhnout

• MPC-HC (větev clsid2) — dnes nejaktivněji udržované pokračování původního projektu.
• MPC-BE — samostatná větev s modernějším rozhraním a vlastními funkcemi.
• Původní MPC-HC z roku 2017 už nedostává opravy, nedoporučujeme ho.

Kde naráží

Rozhraní je strohé a nabídky obsahují stovky položek bez zjevného řádu — kdo hledá konkrétní nastavení, chvíli bloudí. Program také nemá knihovnu, plakáty ani synchronizaci pozice mezi zařízeními. A protože dlouho neměl jasného správce, existuje několik větví, což u nováčka vyvolává zmatek.

Komu tohle vadí, sáhne po VLC, který je univerzálnější, nebo po PotPlayeru, který nabízí víc nastavení obrazu v modernějším kabátě.