Mozilla Firefox: poslední velký prohlížeč mimo dvě velké firmy

Co Firefox dělá jinak

Zásadní rozdíl je v přístupu k soukromí. Firefox má funkci Vylepšená ochrana proti sledování aktivní hned po instalaci — blokuje sledovací skripty, cookies třetích stran a otisk prohlížeče. V Chromu se srovnatelné chování musí složitě dohledávat nebo doplnit rozšířením.

Druhá věc, kterou jinde nenajdete, jsou kontejnery. Karta se dá přiřadit do barevně odlišeného kontejneru — nákupní, pracovní, sociální sítě — a cookies z jednoho kontejneru nevidí na druhý. Prakticky to znamená, že můžete být přihlášení do dvou účtů téže služby zároveň a že vás sociální síť nesleduje napříč ostatními weby.

Jak si Firefox vede v běžném provozu

Rychlost už dávno není téma — po velké přestavbě jádra se Firefox vyrovná konkurenci a u paměti bývá dokonce úspornější než Chrome. Čtecí režim (ikona stránky v adresním řádku) zbaví článek reklam a postranních panelů a jde v něm změnit písmo i šířku textu. Vestavěná čtečka PDF stačí na běžné prohlížení, vyplňování formulářů i podepsání poznámkou.

Co zapnout hned po instalaci

• Nastavení → Soukromí a zabezpečení → Přísná ochrana — přitvrdí blokování sledování; když se nějaký web rozbije, jde vypnout jedním kliknutím na štít v adresním řádku.
• Doplněk Multi-Account Containers zpřístupní kontejnery pohodlně přes pravé tlačítko.
• Synchronizace přes účet Firefox: hesla se šifrují u vás a Mozilla je nedokáže přečíst.

Komu Firefox nesedne

Kdo pracuje s firemními nástroji certifikovanými jen pro Chrome nebo Edge, občas narazí na aplikaci, která ve Firefoxu zlobí. Bývá to vzácné, ale v korporátním prostředí to rozhoduje. Stejně tak sem nepatří člověk, který chce přesně tatáž rozšíření jako v Chromu — katalog doplňků je menší, i když všechno podstatné v něm je.

Pro všechny ostatní je Firefox nejrozumnější volba, jak se nepřipojit k jednomu ekosystému a přitom nic neobětovat na pohodlí. Alternativou pro ještě tvrdší blokování je Brave, pro maximální anonymitu pak Tor Browser.